Právě skončila sezóna pro Kopřivnici. Hráči nám již další domácí zápas nepřidají ,a tak se s tím musíme smířit. Postupně budeme dávat prostor pro naše hráče, aby nám řekli své dojmy a pocity. Začínáme s Miroslavem Markem #91.
Autor a foto Michal Polášek
Mirku, odehrál jsi ve druhé lize již 300 utkání. U tebe je známo, že jsi jeden z mála, který sezonu odehraje kompletně.
Musím zaklepat na dřevo, že jsem dohrál třetí kompletní sezónu. Kdysi jsem býval zraněný ke konci soutěže a stávalo se to pomalu pravidlem (Smích), ale když se na to podívám zpětně tři sta už je solidní číslo. Něco už jsem tady v druhé lize zažil a vždy mě dokáže něco překvapit za ty roky. Celá liga se dost zkvalitnila a neskutečně vyrovnala, kde každý může s kýmkoliv vyhrát i prohrát rozhodují maličkosti, no a my jsme letos prohráli snad 9 zápasů o jeden gól. Kdybychom jsme polovinu zápasů třeba remizovali, a měli o 5 bodu více, mohli jsme jít z lepší pozice do play-off, ale bohužel na kdyby se nehraje.
Dal se soupeř v play-off Vyškov porazit? Kdo byl podle tebe nejtěžší soupeř?
Vyškov je strašně kvalitní soupeř a výborně poskládaný. Od bývalých extraligových hráčů po mladé kluky. Myslím, že jsou schopni Havířov v případném finále porazit. Nejtěžší? To je těžko takhle říct, ale kdybych si měl vybrat tým, proti kterému se mi nejhůř hraje, tak asi vyberu Hodonín.
,,Dohrávali jsme zápasy na deset lidí, každý už toho měl plné zuby, ale nevzdali jsme to.”
Pojďme nahlédnout k právě ukončené sezoně. Vyškov vás právě vyřadil. Jaké jsou čerstvé pocity po konci série?
Každý konec sezóny je těžký, chtěli jsme jít co nejdál a zkusit překvapit. Kromě prvního zápasu, kdy nás Vyškov k ničemu nepustil si myslím, že jsme dokázali konkurovat. Poslední zápas nám chybělo štěstí, kdy jsme měli hrozně moc šancí a nedokázali je využít. Mrzí nás to všechny, protože jsme chtěli vrátit sérii k nám domů, a udělat radost fanouškům, ale bohužel takový je sport. V loni jsme měli vyrovnané tři lajny, bohužel někteří kluci odešli, nebo se zranili a zbyly nám de facto dvě lajny které to tahaly. Tím nám chyběly i síly a v posledních 8 zápasech jsme hráli o každý bod. Dohrávali jsme zápasy na deset lidí, každý už toho měl plné zuby, ale nevzdali jsme to. Chtěl bych poděkovat každému, kdo se podílel na letošní sezóně od realizačního týmu po trenéry a diváky, až po ty opravdu pravé fanoušky, kteří za námi přijeli na zápas do Šumperku, a věřili nám když ostatní nás odepsali. A hlavně spoluhráčům, kteří všem ukázali, že hokej hrát umíme a nikdy se nevzdáváme.
Děkuji.