Trenér Jaroslav Kofroň: Hráči by měli hrát srdcem pro klub
Trenére, polovina soutěže v základní části je za vámi. Naskýtá se otázka, jaká panuje spokojenost?
Začátek soutěže nám vyšel. Hráli jsme dobře a hlavně jsme pravidelně bodovali. Až na domácí utkání se Šumperkem byla spokojenost. Bohužel listopad z naší strany už nebyl tak dobrý. Přišla zranění a nemoci. Do toho pracovní povinnosti hráčů a to se projevilo na výsledcích. Nemáme tak široký kádr. A stěžejní hráče, kteří když jsou mimo hru, vinou zranění, nemoci nebo pracovními povinnostmi se nám nedaří nahradit. Mrzí mě hlavně prohra v Opavě a ve Valašském Meziříčí. Soutěž je velmi vyrovnaná a body z těchto utkání momentálně schází.
Konkurenční mužstva reagují na úbytek hráčů vinou zranění a nemoci, posílením na určitém postu z vyšších lig. Jak se k tomuto problému staví vedení mužstva?
To je spíš otázka na manažera, ale určitě to záleží na financích. Není to o tom, že bychom nechtěli. Snažíme se alespoň, než se naší hráči uzdraví vyřídit kluky z extraligových juniorek a kdo ví, možná nás přesvědčí o svých kvalitách a stanou se hráči základní sestavy.
Konec sezóny je ještě daleko a stát se může cokoliv. Držíte momentálně až šestou příčku v tabulce, ale odstupy jsou minimální. Čekali jste soutěž takhle vyrovnanou?
Čekali, i když některé výsledky jsou hodně překvapivé. Myslím si, že soutěž máme stále dobře rozehranou. Je potřeba uhrát do konce roku ještě nějaké body a po vánocích máme docela dobrý los. Většinu důležitých zápasů hrajeme na domácím hřišti, kde se nám daří. Nic nevzdáváme. Stále jdeme za svým cílem a to je play – off.
Hraje se prolínací soutěž i se skupinou Jih. Jakou vidíš kvalitu u tamních celků? Kdo je z těchto mužstev vůbec nejlepší? Protože se hraje play – off právě proti jihu.
Celá skupina Jih je hodně kvalitní. Všechny týmy jsou vyrovnané. Zatím nás nejvíc potrápil Havlíčkův Brod, ale při troše štěstí se dá bodovat s každým. Co jsem vypozoroval je, že všechny týmy mají profesionálnější servis a zázemí. Celá organizace při jejich domácích utkání je daleko na vyšší úrovni. Celkově i podmínky pro hráče jsou lepší. Jestli se nám podaří postoupit do vyřazovacích bojů, v co věřím, tak šance na postup do dalšího kola je. Jsem ponaučení z loňského play – off, že můžeme potrápit každého.
Čím si vysvětluješ, že zázemí v Kopřivnici není na vyšší úrovni? Je to i tím, že se zde hrála dlouhou dobu krajská soutěž?
To bych neřekl. Nejsou prostory, finance a někdy chuť lidí pomoci.
Několik trenérů prohlásilo, že hrajeme silový hokej a tím není hra tak hezká. Jak to ty pozoruješ?
My a silový hokej? My nemáme jako jediný tým v lize ani posilovnu. Odehráli jsme několik pěkných utkání, ale je fakt, že v poslední době při těch všech zraněných si nemůžeme dovolit hrát hokej nahoru dolů. Chceme vyhrávat a tomu podřizujeme taktiku a ta je někdy i na úkor krásy. Je to hokej a ten někdy bolí. Někdy se mi zdá právě opak. Schází nám větší agresivita hlavně před bránou a větší nasazení.
Když se podíváš na pozice. Na kterém postu nás tlačí bota? Když pominu brankářský post. V obraně nebo v útoku?
Podle mě je tým složený v rámci možností dobře. Je super, že v něm hraje plno odchovanců a má i budoucnost. Je v něm plno mladých kluků, kteří za Kopřivnici mohou hrát ještě třeba 10 let. Mají svou kvalitu a chtějí se od těch zkušenějších učit. Bohužel nesmí přijít zranění a nemoci, ale ty k hokeji patří. Každopádně jeden zkušený obránce a jeden útočník by se moc hodil.
Je dobře, že u nás existuje klubismus a většina hráčů je z Kopřivnice. Tohle u mnoha mužstev moc není k vidění.
Souhlasím. Na tom je postavena filozofie klubu. Měl bys hrát srdcem pro klub. Někdy je to těžké, když jsi měl třeba těžký den v práci a hraješ zrovna proti profíkům, ale hraj na sto procent.
A závěrem otázka k fanouškům. Jejich podpora je neskutečná, což ocenili i příznivci Žďáru nad Sázavou.
Fanoušci jsou super. Jsou našim opravdovým šestým hráčem. Strašně nám pomáhají. To že se nám podařilo několik domácích utkání otočit, je i jejich zásluhou. Jsou vidět a slyšet i na venkovních utkáních. Jste neskuteční. Klobouk dolů.
Redakce I 6. Prosince 2018